Aldo - Americká Akita

Seznámení s Whisky

16.04.09 | Tak vám to začalo jako  takovej normální den - ráno s páníkama do práce (oni pracují, já hajám a spinkám), v poledne procházka, odpoledne domů , já se těšil na vyblbnutí na louce a v lese při další prochajdě, ale prdlajs! Nikam se mnou nešli a nejen to, dokonce mě nechali doma a sami si někam klidně odjeli. No naštěstí jsme kluk šikovnej a zvídavej, takže jsem se rozhod´ vypátrat co se nachází nad schodištěm, pod kterým vždycky spím. A tak jsem se poprvý v životě vydal po těch schodech nahoru....normální sobecký hnusáci jsou ti moji páníčkové!!! Já ležím na dlažbě v předsíni (když jsem všechny pokusy o podstrčení něčeho měkkého na ležení odmítl) a oni, oni mají pro sebe celou velkou místnost s postelí a krásně měkoučkejma peřinama!! A ani je nenapadlo vzít mě do postele taky! No co, když jsou pryč, tak si tam lehnu sám a bude to.

Spinkalo se mi krásně, bylo hezky měkoučko a navíc se mi zdál krásnej sen o psí slečně, co se mnou žije v jednom domě, pere se se mnou, chodí se mnou na procházky, já ji ochraňuju a ona mne za to miluje...áááááách jo...

A pak cvakly dveře a z přízemí mě volá páníček. No vstávat se mi teda fakt nechtělo, ale není špatný je občas jít přivítat (samozřejmě zase ne moc často), většinou z toho kápne piškotek, nebo tak něco. Tentokrát ale nic nekáplo, takže jsem zhnuseně odešel ke dveřím na terasu a   -  sakra, já ještě spím, nebo co? Na zahradě byla mrňavá psí slečna, co by se se mnou mohla prát, chodit se mnou na procházky a já bych ji moh´ ochraňovat a ona by mě za to milovala!

No jasně že jsem hned začal štěkat jako že chci ven! Hele, oni mě k ní fakt pustili a fakt mi dovolili se s ní skamarádit! A prej že už u nás zůstane napořád, abych měl někoho na vyblbnutí! No vážně, páníčkové, to jsem fakt nečekal! Holčina se jmenuje Whisky, teda vona na to jméno ještě vůbec neslyší, je prťavá (je jí deset tejdnů) a jediný co má hodně vyrostý jsou uši. Říkali páníčci, že prej k nám odněkud přiletěla (proto byli pryč, byli na ni čekat), no ale já tomu moc nevěřím, v životě jsem neslyšel o psovi, kterej by uměl lítat. Já to taky občas zkouším, ale vždycky jenom povyskočím a ptáci mi stejně frnknou. Na druhý straně má Whisky ty ušiska fakt velký, takže třeba když s nima rychle mává, tak možná fakt lítat umí. No zatím jsme si to ještě všechno nestačili říct, spíš se víc perem, než že bychom si povídali, ale až bude čas, určitě se jí na to zeptám, třeba naučí lítat i mě.