Aldo - Americká Akita

Dovolená v Rakousku 2

22.07.09 | A já zase budu pokračovat o našich výletech. Byli jsme v Maltatalu - už jenom ten název mě lákal, zněl tak mazlavě, skoro až blátivě, takže jsem se docela těšil. Nakonec tam teda bláto nebylo žádný, zato tam byl ten krásnej vodopád (pro ty co to nevědí - vodopád je voda, co padá, v tomhle případě padala asi 200m do takovýho jezírka) a hlavně se u něj pásly takový divný zvířata. No něco takovýho jsem ještě neviděl - strakatý byly skoro jako já, jenom byly větší a vydávaly takový divný zvuky. Prej se to jmenuje kráva, budu muset zjistit, jestli jsou jenom v Rakousku nebo i u nás.

No jo, vodopád byl hezkej, mně se ale mnohem víc líbilo na Reissecku, teda vlastně zezačátku moc ne, protože jsme čekali na nějakou lanovku nebo co a já se těšila, že se do některýho toho lana budu moct zakousnout. Nejenom že místo lanovky přijela taková divná tramvaj, ale navíc mi páníček ještě na čumák narval něco mezi sítem a kbelíkem a bylo to kožený, a to mi bránilo v okousávání ostatních lidí. No jedno máchnutí packou to spravilo :-) Páníček byl sice dost neodbytnej a ještě to párkrát zkusil, ale asi po dvacátým pokusu to definitvně vzdal. Nastoupili jsme do tý tramvaje a jeli do šíleně prudkýho kopce, docela dlouho, pak ještě vláčkem a konečně jsme vystupovali. Kromě toho, že tam na tom kopci bylo docela příjemně chladno, získala jsem novou životní a moc zajímavou zkušenost. Na procházce jsme tam totiž potkali takovej velikej bílej lívanec něčeho bílýho. Aldík se k tomu hned hrnul a nadšeně v tom začal běhat a olizovat to. Já byla nejdřív nedůvěřivá, přece nebudu hned šlapat do kdejakýho svinstva, ale když jsem zjistila, že je to příjemně studený a že se to dá i žrát, nechala jsem se unést a nadchla se taky. Co mi ale teda nikdo neřek´ bylo to, že to taky klouže. Ale to jsem brzy zjistila sama, když jsem po boku svištěla z tý hromady dolů a netušila co mám dělat. Nakonec mě to ale začalo bavit, takže jsem se docela naučila se na tom pohybovat a bylo mi pak moc líto, že musíme zpátky do hotelu. Ještě než jsem usnula tak mi Aldík vysvětlil, že tohleto byl sníh a že prej za pár měsíců bude i u nás doma na zahradě. Už se vážně moc těším :-)

Nezapomeňte se mrknout na fotky, jsou o kousíček níž :-)

No já se ještě musím zmínit o výletu k jezeru co jsme v něm mohli plavat, tentokrát se páníčkové rozhodli, že to bude na dýl. A protože výlet se mimořádně vydařil, rozhodl jsem se ho dát do rubriky Moje úspěchy :-) Takže hledejte tam.