Aldo - Americká Akita

víkend na Šumavě

03.08.09 | Minulý víkend jsme strávili v kempu Klášterský Mlýn na Šumavě. Samozřejmě jsem skoro celou cestu tam i zpátky zase prostál - nevím proč, ale v autě se mi nechce ani sedět ani ležet.

V kempu bylo príma, měli jsme svoji chatku se svým oknem, páníčkové spali hezky s námi a hned vedle kempu tekla řeka, do který jsme mohli vlízt když nám bylo horko. A že teda horko bylo!  Jo, nebyli  jsme tam sami, bylo tam i dost jinejch psů, ale hlavně, v pátek večer přijela Ája s paničkama.

No já se s Ájou znám, takže z jejího jakoby výhružnýho vrčení jsem si prdlajs dělal a celou dobu jsem se jí snažil přemluvit ke hře, Whisky ale byla z Áji trochu divná, trošku jako zaskočená. Ale znáte ji - za chvíli se otrkla a byla zase plná sebevědomí. Teda fakt, ta holka je úžasná.

Taky jsme byli na procházce, no řeknu vám, v tom vedru nic moc. Naštěstí to bylo podél řeky a lesem, tak se to dalo vydržet. A byla i sranda. Zrovna jsme scházeli takovej dost prudkej kopec a Áji panička se rozhodla že ji z bezpečnostních důvodů odepne z vodítka. Nás samozřejmě neodepnul nikdo, nás nemá nikdo rád, nám nikdo nic nedopřeje. No, a jak jsme tak šli z toho kopce tak najednou vidím jak se Ája rozběhla a jak pronásleduje něco, co lítá a docela slušně to řve. Zkusil jsem zatáhnout, ale páníček byl ve střehu. Ne tak už Ájina panička, která začala běhat s Ájou a tím zvířetem, který Ája honila. Všichni tři křižovali lesem a za chvíli panička Áji ječela víc, než to zvíře, který obě dvě honily. Pak mi došlo, že toho kohouta (dávám pozor když se páníčkové baví a tak sbírám rozumy) honila jenom Ája, panička honila Áju. Kohout přežil, přežili i naši páníčkové, přestože jsme s Whisky dělali co jsme mohli, aby na tom kopci aspoň upadli - po břiše bychom je třeba utáhli. Příště holt musíme být rychlejší a to by v tom byl čert, abychom nějakýmu kohoutovi taky nenačechrali křidýlka!

Ale celkově tenhle výlet hodnotím jako příjemný a páníčky chválím.

 

A to já zase ne. Ne že by se mi na Šumavě nelíbilo, spíš mi vadilo že si ze mě páníčkové dělaj´ srandu. Každej normální pes večer přece hlídá, ne? A když hlídám já, je na tom něco nenormálního? Není. Ale podle páníčků je to strašlivá legrace a smějou se mi jak idioti. Prej štěkám úplně stejně jako nějakej Žerýk - já ho neznám, tak to nemůžu posoudit, ale štěkám tak, jak mi čumáček narost´. A že to chvílema vypadá, jako že se snažím něco říct? A co je na tom? Kterej páníček by si nechtěl promluvit se svým psem?

Ale jinak dobrý, i výlet na slatě se mi líbil a to i když jsem se tam nemohla vykoupat a ani honit kačenky mi nedovolili.

Tak mrkněte na fotky na  http://aldicek.rajce.idnes.cz/Sumava,_Klastersky_mlyn/  a až zas někam vyrazíme tak určitě napíšem.