Aldo - Americká Akita

Radegast 2009

11.08.09 | Tak jsme jeli na výstavu. Whisky se nejdřív těšila, že uvidí něco zajímavýho a doplní svoje vzdělání novými informacemi, ale když jsem jí vysvětlil, že se asi budeme vystavovat my, tak její nadšení docela ochladlo. Nakonec jsme si to ale docela příjemně užili.

Cesta tam byla dlouhá, moc dlouhá, ono stát víc než tři hodiny v kufru auta fakt jednoho unaví. O to raději jsem vystupoval a hned jsem se snažil zjistit kde to vlastně jsme. Byli tam koně (už vím, že to není velkej pes, ani štěkat neumí) a páníček se nás s nima snažil skamarádit

No, nepovedlo se, ani já ani Whisky jsme neměli zájem a tak jsme dělali jako že se nás to vůbec netýká a že tam vlastně ani nejsme. Pak tam taky bylo docela dost jinejch psů, třeba táta Barnabáš, Arishka, Šebina, Agáta nebo Corry, nejvíc na to ale vyzrála Ayrin, ta místo sebe poslala jenom paničku. Teď mě napadá, že ani nevím, jaký ohodnocení dostala.

Ubytovaní jsme byli v moc príma pokoji. I když bylo venku vedro k padnutí, náš pokojíček byl ledový a příjemně vlhký. Páníčkové si sice na to vlhko trochu stěžovali, ale nám se to líbilo.

První den jsme byli na výletě v Rožnově a na Pustevnách - tam mají takový pomalovaný chaloupky a potom sochu nějakýho velkýho chlapa u který jsme se všichni fotili - a druhý den už byla výstava.

 

Teda řeknu vám, že Aldík je fakt borec! Jen co vešel do kruhu tak začal štěkat na ostatní psy, vrčel na ně a byl jasně rozhodnutej je všechny sežrat. Páníček měl co dělat aby ho udržel a i když Aldíka krotil, ten se stejně choval jako neohorženej sebevědomej pes. Co teda přehnal bylo když štěknul i na paní rozhodčí, no vlastně ne přímo na ní, ono to bylo spíš jenom takový „nech mě", protože mu zrovna ve chvíli bojového napětí sáhla na „bodláčky". Já jsem mu ze svého místa opodál fandila, štěkala jsem na plný pecky a podle jeho reakcí mě určitě slyšel. Jinak jim to s páníčkem docela slušelo a jejich hodnocení najdete v rubrice „Moje úspěchy". Na můj vkus ale běhali hodně pomalu, měli jasnou výhodu, že startovali jako první a tak je ostatní nedoběhli.

 

Teda ta holka je trdlo! Marně jí vysvětluju, že v kruhu nejde o to kdo doběhne jako první, ale o předvedení  pěkného běhu. Ale to ne, jako bych to říkal do větru. Stoupla si sice docela hezky, ale když chtěla rozhodčí aby se taky proběhli, propadla Whisky panice, že běží jako poslední a vyrazila tryskem s cílem dohnat a předehnat. Od nohou se jí prášilo, kamínky lítaly, napnutá předváděčka, vyplazenej jazyk - no běhalo se ve výběhu pro koně a Whisky běžela svoji soukromou Velkou Pardubickou. Kdyby ji nedržel páníček, tak doběhne jistě jako první - a s velkým náskokem! No jo, je holt ještě prcek bláznivej, byla to její první výstava a tak se nechala strhnout atmosférou. Ale i tak nedopadla špatně, což už si určitě najdete v jiný rubrice.

Celkově výstavu hodnotím kladně, oba dva jsme postupovali podle hesla „Není důležité vyhrát, ale pořádně se pobavit" a to se nám podařilo naplnit stoprocentně.

 

Fotky z výletu i výstavy najdete na  http://aldicek.rajce.idnes.cz/radegast_2009/  a vyhraďte si aspoň hodinku, protože tentokrát je jich opravdu mnoho.